Farnost

Kontakty

Římskokatolická farnost Pozořice v děkanství modřickém , okres Brno-venkov

Adresa: Na Městečku 13, 664 07 Pozořice

Tel.: 544 250 229

E-mail: fara.pozorice@iol.cz

Internet: farnostpozorice.cz

Kostely

kostel farní Nanebevzetí Panny Marie

kostel filiální sv. Václava (Holubice)

Nedělní bohoslužby

Pozořice 
mše svatá 7.30, 9.30 

Holubice
mše svatá 11.00

Tvarožná
mše svatá 7.45 , 10.45

Šlapanice u Brna
mše svatá 7.00, 9.00, 18.30

Blažovice
mše svatá 9.15

Historie

Duchovní správu Sivic vykonával farní úřad v Pozořicích. První zpráva o existenci pozořické farnosti pochází z roku 1347, kdy zemřel zdejší farář Bartoloměj. Byl pochován v kapli svatého Kříže u Minoritů.
Farní úřad měl pro občany velký význam, protože již od roku 1637 se do matriky zapisovala data o narození, úmrtí i data sňatků. Tyto zápisy  jsou však nepřesné a neúplné. Až od roku 1666 se začínají vést kompletní záznamy o životních datech farníků. Roku 1910 bylo v celé farnosti, tj. v Pozořicích, na Jezerách, v Sivicích, Viničních Šumicích, Kovalovicích, Hostěnicích a v Holubicích přihlášeno 5 709 katolíků. Pozořický kostel Nanebevzetí panny Marie byl vystavěn v letech 1704 -1724 namísto dřívějšího, který stál ve farní zahradě blízko farské stodoly a který shořel v roce 1704.
Současný kostel je vystavěn v barokním slohu. Podle pověsti se na stavbu kostela používal kámen z bývalého hradu Vildenberka. Na římsy pod okapem střechy za hlavním oltářem se využilo starších náhrobních kamenů.
Příjem faráře  činily desátky z přifařených obcí. Byl stanoven již v roce 1607 mezi farářem Čabanem a vrchností. Ze Sivic to dělalo 24 kop pšenice, 67,5 kop žita, 10 a půl kopy ječmene a 39 a čtvrt kopy ovsa. Desátek obilný ze Sivic  obnášel 2 kopy žita z 18 lánů a po jedné kopě pšenice a ovsa. Na vydržování kaplana platili Sivičtí 4 zlaté ročně.
Při faře existoval také chudinský farní úřad, který vypomáhal farníkům zvláště v těžkých dobách války.
V obecní kronice se můžeme také dočíst, že první kněz ze Sivic byl vysvěcen v roce 1859, byl to syn revírníka Kalvody. Ze sivických občanů byli dále vysvěceni na kněze : Vladimír Krček /1935/, Josef Brtník /1978/,  Karel Koukal /1997/ a Miroslav Němeček /2000/.
Farníci ze Sivic  dodnes  podporují činnost pozořické farnosti. Podílejí se na opravách farního kostela a podporují duchovní i charitativní aktivity.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Pozořicích

Předchůdcem nynějšího kostela byl starý dřevěný kostel. Byl také zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a měl tři vedlejší oltáře: sv. Ondřeje, Neposkvrněné Panny Marie a sv. Kateřiny. Stával asi tam, kde je dnes farní stodola. O něm nevíme prakticky nic, a bylo by zajímavé pokusit se něco zjistit např. archeologickým výzkumem. Tento kostel roku 1704 vyhořel. Oheň byl založen ve stodole, která s kostelem sousedila; bylo to snad dílo pomsty vůči zdejšímu faráři. Tenkrát byl farářem kněz Bohumír Molitor. O něm je známo jen to, že věnoval kostelu pole u Kovalovic. Byl zde do roku 1706. Po něm přišel Karel Bezděcký, jehož jméno se uvádí předtím v letech 1698-1706 v Rousínově. Jemu připadl trpký úděl být farářem bez fary a bez kostela.

Kníže Jan Adam z Lichtenštejna se zavázal posvátným slibem, že postaví nový kostel. Položil k němu základy, ale pak byl upoután jinými zájmy, žil více v cizině než doma a v roce 1712 zemřel. Jeho nástupci se do stavby neměli, pohádali se o dědictví a peněz nebylo. Teprve nezapomenutelný kněz, farář a děkan P. Josef Leffler přiměl r. 1721 knížete Antonína Floriána z Lichtenštejnu, aby kostel dostavěl. Nový kostel, zasvěcený rovněž Nanebevzetí Panny Marie, byl vystavěn s přestávkami v letech 1704-24 v barokním slohu. Dne 15.8.1724 byl slavnostně požehnán v přítomnosti sedmi kněží, benedikci provedl František Xaver Leffler, děkan brněnské kapituly, strýc zdejšího faráře. Dne 30. června 1929 byl hlavní oltář a kostel posvěcen brněnským biskupem Dr. Josefem Kupkou. Tento den se tedy v naší farnosti má slavit jako posvícení, posvěcení kostela.

Kostel je jednolodní orientovaná stavba s polygonálním závěrem, se dvěma čtyřbokými věžemi a příčnou lodí. Je 38 m dlouhý, 20 m široký a 21 m vysoký. Průčelí kostela zdobí dvě věže 40 m vysoké, které dodávají celé stavbě monumentální vzhled katedrály, zvláště stojíte-li večer před kostelem. Po levé straně presbytáře je sakristie, naproti ní boční kaple, tzv. "stará zpovědnice". Kostel stojí na bývalém hřbitově, na kterém se pochovávalo do roku 1870. Hřbitov je vlastně mohutná rampa, která nese celou stavbu. V jeho rozích stojí dvě kaple, bývalé kost-nice. Jsou nyní upraveny jako skladiště, v suterénu levé z nich byla v letech 1985-99 umístěna plynová kotelna pro kostel.

Hladká fasáda kostela je členěna oběžnými lesénami. V lodi jsou dvě lunetová okna, v kněžišti po každé straně rovněž dvě okna a jedno okno v závěru. Jsou segmentově zaklenuta se šabránou. Loď je zaklenuta valenou klenbou, stěny jsou členěny dvojicí pilastrů s úseky kladí, kolem celého kostela se vine bohatá profilová římsa. Věže jsou členěny lesénami, mezi 1. a 2. patrem je kordonová římsa. V přízemí a zvonovém patru jsou okna segmentově zaklenuta, ve 2. patře je okno kruhové. Mezi věžemi ční trojúhelníkový štít. V ose průčelí se nachází hlavní vchod s profilovým ostěním, pod každou z věží jsou boční vchody, rovněž s pískovcovým ostěním. Podstřešní profilová římsa nese střechu sedlovou, nad kněžištěm zvalbenou. Věž "sanktus" nad hlavním oltářem byla vystavěna r. 1725, znovu pak v roce 1803 a 1896.

Původní dlažba v kostele byla z pálených cihel, v r.1783 byla zaměněna za novou pískovcovou z tesaných kamenů, obnovená 1855 a v roce 1928 pořízena mramorová z tzv. křtinského mramoru. Pod kostelem se nachází krypta, do níž se dříve pochovávali kněží. Vchod do ní býval z kostela, v místech mezi předními lavicemi. (Dodnes, když procházíte středem kostela nad bývalým vchodem, slyšíte, že vaše kroky mají jiný ozvuk než o pár metrů dále.) Vchod byl překryt kamenem s nápisem: ?--V---M-- VOS IN OPTATA SPE REQVIES AETERNA SVSCEPIT." (Vás na vytoužené přání přijalo věčné odpočinutí.) Po úpravě dlažby byl zbudován nový vchod ze starého hřbitova, za presbytářem kostela. Poslední farář pochovaný v kryptě byl v r. 1774 Josef Xaverius Leffler. Při úpravách v roce 1990 byla mu dána, jako budovateli chrámu, do hrobky na jeho hrob pamětní deska.