Památky v okolí

Zřícenina hradu Vildenberk

Hrad na zalesněném kopci severně od Pozořic byl rozbořen za válek mezi moravskými markrabaty Joštem      a Prokopem. Již roku 1402 se o něm hovoří o zřícenině, ale ještě dnes jsou v místě zvaném Na hradě patrné terénní nerovnosti. Kousek od Pozořic se nalézá i zřícenina hradu Hradišček, známá spíše coby archeologická lokalita.

Zámek a zámecký park v Sokolnicích

Původně renesanční tvrz Petra Sadovského ze Sloupna z roku 1560 byla v letech 1750 - 1775 z iniciativy Františka Xavera z Ditrichštejna přestavěna na barokní zámek. Zámecká kaple, jedna z nejhodnotnějších památek v Sokolnici, sice byla zřízena už před rokem 1685, ale zřítila se poté, co byly podmáčeny zdi. V roce 1690 byla obnovena a rozšířena, ale mohly se v ní sloužit jen sváteční mše pro vrchnost. Měla tehdy jen jeden neposvěcený oltář a není dochováno, komu byla zasvěcena.
V roce 1750 založil hrabě Leopold Dietrichstein rentu s ročním příjmem 182 zlatých a volným bydlením na zámku pro zámeckého kaplana, který pro personál zámku kázal, vyučoval děti a sloužil mše svaté. V témž roce byla kaple ještě jednou rozšířena a opatřena třemi oltáři - Povýšení sv. Kříže, matky Boží, Františka Xaverského a celá vyzdobena v barokním slohu. 13. září 1750 byly tyto oltáře posvěceny olomouckým biskupem.
Nad vchodem bylo zřízeno oratorium pro vrchnost, nad sakristií chór s malými varhanami. Zvenku má kaple známky gotického slohu, uvnitř je však zařízena barokně. Za povšimnutí stojí nástropní freskové malby od vynikajícího rakouského malíře Franze Antona Maulpertschta. Od roku 1750 je kaple přístupna veřejnosti.
Mitrovští z Nemyšle, kteří koupili sokolnické panství roku 1843, zámek přestavěli v tehdy módním pseudogotickém stylu. V roce 1853 byla provedena výměna oken, 1903 byla kaple opravena nákladem hraběte Vladimíra Mitrovského. Dnešní vzhled získala po roce 1969, kdy se zavedla nová elektroinstalace, byla položena nová dlažba a zrestaurovány malby. V roce 1983 byly pořízeny nové lavice. V letech 1995 až 1997 byla provedena generální oprava oltářů a nástěnných maleb.
Kolem zámku a dál směrem k severu se rozkládá park a na něj navazující bažantnice ze začátku 18. století      s mnoha druhy dřevin a několika památnými stromy.
Za povšimnutí stojí latinský nápis nad hlavním vchodem do kaple. Jeho text zní:
"Kostel Povýšení svatého kříže Pána našeho Ježíše Krista, za vlády nejvyššího velekněze Benedikta XIV. a za panování nejvznešenějšího císaře Františka I. a nejvznesenější císařovny královny uherské i české Marie Terezie, vysvěcený 13. září od olomouckého světícího biskupa Jana Karla Leopolda hraběte ze Schenfenbergu za účasti 2.000 biřmovanců, 4.000 zpovídajících se a přitom svěcených tří kněží a jednoho podjáhna, byl postaven a vybaven Leopoldem, hrabětem svaté Římské Říše z Dietrichsteina".

Kostel ve Křtinách  

Dominantou proslulého poutního místa je Mariánský chrám geniálního barokního architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichla, který se rovněž podílel na stavbě benediktinského kláštera v Rajhradě. Podle původního projektu sice měl být mnohem větší - Santini navrhl symetricky nalevo i napravo od hlavního chrámu ambity     a dvě vysoké kaple, ale nedokončený areál i tak působí impozantním dojmem. Kostel Panny Marie je šestapadesát metrů dlouhý, osmatřicet metrů široký a jeho kopule se klene do výšky pětatřiceti metrů. Chrámový komplex, dokonale zasazený do půvabné krajiny, patří k nejmonumentálnějším a umělecky nejhodnotnějším moravským stavbám svého druhu.

Paulánský klášter ve Vranově u Brna

Významné poutní místo je opředeno mnoha pověstmi o zázračných uzdraveních. Jedna z legend tak mimochodem předpokládá, že Vranov vznikl v roce 1240, kdy tu údajně zemský úředník pan Vilém nabyl na přímluvu Panny Marie ztraceného zraku. Uzdravení mělo jedinou podmínku - že pan Vilém na vranovské hoře vystaví nový kostel. V roce 1562 je doložena existence dvou kostelů - farního a mariánského. Kromě toho na místě zrušeného hřbitova stával farní kostel sv. Barbory, zbořený koncem 18. století patrně kvůli špatnému technickému stavu.
Na místě někdejšího dřevěného kostelíka nechal Maxmilián z Lichtenštejna v letech 1617 - 1633 postavit podle plánů jezuity Jana Maria a brněnského stavitele italského původu Jana Křtitele Erny raně barokní chrám Narození Panny Marie, jehož interiér je vyzdoben freskami Jana Jiřího Etgense. V kostele jsou umístěny Vranovské jesličky, vyřezané z lipového dřeva v letech 1946 - 1950 akademickým sochařem Františkem Bartošem. Betlém s mechanickým pohonem doplňuje hudební automat s koledami. Pod kostelní lodí je krypta zakladatelů kláštera, rodu Liechtensteinů, v roce 1820 doplněna empírovou hrobkou. Klášter mnišského řádu Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, takzvaných paulánů, byl zrušen v roce 1784 v důsledku josefínských reforem; řád se do Vranova vrátil až v roce 1992 s cílem vytvořit zde duchovní centrum brněnské diecéze. Silnice směrem na Útěchov je lemována kapličkami vranovské křížové cesty z 19. století.     
 
Adresa:     Kostelní nám. 7, 664 32 Vranov u Brna

Galerie Rudolfa Březy v Podolí    

Galerie na obecním úřadu v Podolí obsahuje předměty z pozůstalosti podolského rodáka, akademického sochaře a medailéra Rudolfa Březy (1888 - 1955). Základ galerie tvoří původní umělcův ateliér.

Adresa: 664 03 Podolí u Brna, tel.: 544 247 659, fax: 544 247 636 
Otevírací doba: pondělí a středa 15.00-17.00
Vstupné: dobrovolné

Okresní muzeum Brno-venkov

Okresní muzeum Brno-venkov je největším muzeem okresu. Spravuje čtyři pobočky:
Okresní muzeum Brno-venkov, pracoviště Šlapanice
Muzeum v Ivančicích
Památník Mohyla míru
Podhorácké muzeum Předklášteří    
Okresní muzeum sídlí na náměstí ve Šlapanicích v budově někdejší scholasterie. V budově s gotickým jádrem, upravované v období renesance a baroka, sídlil během bitvy u Slavkova štáb francouzského maršála Soulta. V muzeu mohou návštěvníci spatřit například původní mapu bitevních pozic z Napoleonova velitelského stanoviště na nedalekém návrší Žuráň či stálou expozici Pohledy do národopisných sbírek. V muzeu ve Šlapanicích se konají četné příležitostné výstavy.

Adresa: Masarykovo nám. 18, 664 52 Šlapanice
tel.: 544 228 029, 544 228 655, fax: 544 228 029  

Otevírací doba:     celoročně od středy do neděle 13.00-17.00