Zahrádkáři

V Sivicích se odedávna dařilo ovocným stromům a vinné révě. Ovoce se pěstovalo při usedlostech na zahradách, za humny a za mlaty a na horší půdě, bonitě, v okolí vesnice. Naši předkové nejvíce pěstovali švestky / kadlátky /, durancie a třešně. Z jabloní převládaly odrůdy : panenská jablka, renety, kožuchy a vejlímek. Velmi rozšířený byl sortiment hrušek od letních až po zimní odrůdy. Meruňky / marhule / se pěstovaly jen v malém množství. V sivických zahradách se také dařilo pěstovat rybíz a dodnes sklízíme množství ořechů ze stromů, které byly vysazeny před  2. světovou válkou i dříve.
Ovoce, které se vypěstovalo, uskladňovali hospodáři pro vlastní potřebu do sklepů vyhloubených v zemi, sušili ho v pecích, ze švestek vařili povidla / trnky /. Ze švestek pálili také slivovici.
V souvislosti s pěstováním ovoce se v obci rozšířilo také včelařství.
Stejně tak jako ovocným stromům dařilo se i vinné révě. První ověřené zprávy o pěstování vinné révy pocházejí z doby před třicetiletou válkou. V lánském rejstříku se uvádí, že vinohrady byly založeny na rozloze 77 mír. Po třicetileté válce poklesla výměra vinic na 40 mír. To proto, že se snížil počet obyvatel v obci v důsledku války a nemocí. Vinice obklopovaly celou vesnici. Rozprostíraly se  ve Štarcarech a ve Starých horách a dříve také v Nedbalech. Také na Krpílech, po obou stranách cesty do Pozořic, byla vysázena vinná réva.
Zájem občanů o pěstování vinné révy vzrostl po 2. světové válce. V roce 1948 vznikl spolek Vinařská besídka. Členové tohoto spolku nakupovali štěpované sazenice vinné révy, zvali si odborníky na pěstování a sami se v pěstitelství vzdělávali.
Vinaři v Sivicích dosud pěstují hrozny na rozloze 42 ha ve Starých horách, Nových horách, Štarcarech, Štarcárkách a Nedbalech. Vína místních pěstitelů jsou oceňována na vinařských soutěžích a vyhledávána pro jejich charakteristickou chuť.

Vzpomínková zpráva k založení ČSZ v Sivicích k 50-ti letům založení