Příroda v okolí

Přírodní památka Santon

Přírodní památka Santon se nachází na území Slavkovského bojiště a leží na pahorku z kulmských slepenců nad jihozápadním okrajem obce Tvarožná. Předmětem ochrany jsou především stepní společenstva. Na pahorku z jara rozkvétá mnoho chráněných i ohrožených rostlin a navíc jsou odtud překrásné rozhledy do širokého okolí. v bezprostřední blízkosti přírodní památky Santon se nachází další zajímavá území - Velatická slepencová stráň, Vinohrady a Jiříkovské louky.     

Hostěnické propadání

Propadání Hostěnického potoka na okraji lesa přibližně půl kilometru západně od stejnojmenné obce. Potok se zde propadá na úpatí vápencové skály, která vznikla jako pozůstatek lomu po těžbě vápence. Staré propadání bylo těžbou zanešeno, naopak však byly otevřeny 2 nové ponory. Potok pokračuje podzemím do Ochozské jeskyně, kde se spojuje s Říčkou a na zem se dostává ve vývěru. V případě většího stavu vod tvoří potok estavelu, krasový jev, kdy voda Hostěnického potoka vytéká v místě propadání Říčky. Směrem do údolí pokračuje bezvodý Kamenný žlíbek. Jde o romantické a skalnaté údolí ústící do údolí Říčky v blízkosti jeskyně Pekárna.

Národní přírodní památka Jeskyně Pekárna  

Volně přístupná jeskyně vysoko ve svahu nad malebným údolím Říčky, zvaná rovněž Kostelík nebo Diravice, byla osídlena ve všech obdobích pravěku. V roce 1933 byla prohlášena národní přírodní rezervací. Kromě toho má pověst světoznámého archeologického naleziště. K nejvzácnějším objevům patří rytina souboje tří bizonů a rytá deska s motivem pasoucích se koní. Pekárna je zároveň jedním z nejbohatším nalezišť kostí zvířat, žijících v oblasti Moravského krasu. Archeologické výzkumy tu začaly již v roce 1880, v letech 1925 - 1930 tu vedl systematický výzkum profesor Karel Absolon, v letech 1954 a 1961 - 1965 pracovníci Archeologického ústavu ČSAV. Bylo odhaleno celkem 12 etap ve 14 neporušených vrstvách nad sebou, což se stalo spolehlivým základem pro první chronologický systém moravského pravěku. Nedaleko odtud se nachází přírodní park Říčky.     

Ochozská jeskyně

Ještě v devadesátých letech přístupná jeskyně, která však byla pro časté záplavy uzavřena. Nachází se v levé údolní stráni 2 km od Hádku. Jde o výtokvou jeskyni vod z Hostěnického propadání a částečně i potoka Říčky. Jeskyně začíná 180m dlouhou klikatou chodbou, tzv. Hadicí. Poté následuje Labyrint, což je skupina chodbiček, z nichž jedna ústí na povrch v Kamenném žlíbku. Odtud byly objeveny tři síně u Chobotnice a také Nová Ochozská jeskyně. Jeskyně jako jediná v tomto údolí má poměrně bohatou krápníkovou výzdobu, z které je nejznámější útvar zvaný Smuteční vrba ze Staré Ochozské jeskyně a útvary Lustr, Hrozen a Křtitelnice z Nové Ochozské jeskyně.

Netopýří jeskyně

Nachází se v pravé stráni údolí naproti Ochozské jeskyni. Za částečně zazděným vchodem ústí chodba do velkého dómu, z kterého vybíhá několik odboček a propastí, které údajně vedou až k podzemnímu toku potoka Říčka. Sestup však vede úzkými komíny a je značně nebezpečný, navíc vstup do jiných než věřejnosti přístupných jeskyň je zakázaný. Celková délka chodeb dosahuje 200m.

Jeskyně Švédův stůl

Jeskyně se nachází v pravé údolní stráni 100m severně od jeskyně Netopýří, na hřbítku mezi Ochozským žlíbkem a údolím Říčky. Jeskyně není ani tak zajímavá z hlediska speleologie, ale z hlediska archeologie. Vroce 1906 zde byl totiž nalezana spodní čelist neandrtálského člověka. Kromě toho byly v jeskyni také nalezeny kosti dávné zvířeny. Jeskyně je volně přístupná.

Jeskyně Malčina

Další jeskyně v pravé údolní stráni. Nachází se 200m severně od jeskyně Netopýří. Vchod je velmi malý a ve změti kamenů se špatně hledá. Uvnitř je svažující se prostor s vybíhající chodbou. Celková délka chodeb dosahuje 200m.

Mariánské údolí

Úsek hlubokého údolí, kde Říčka opouští oblast Moravaského krasu. Dříve nazýváno Gottwaldovo, místo protifašistické manifestace pracujících města Brna v roce 1938, kde Klement Gottwald vyzýval k boji proti fašismu. V horní části se nachází tři vodní nádrže vhodné ke koupání. Spodní leží nad Kadlecovým mlýnem, ktrý je starý přes tři sta let. Druhá se nachází pod Starými zámky a třetí u Muchovy boudy, kde je možnost občerstvení.

Staré zámky

Pravěké hradiště na ostrohu nad Říčkou asi 2km severovýchodně od Líšně. bylo osídleno v mladší době kamenné, starší dobe železné a vdobě keltské. Později bylo obnoveno v době velkomoravské. Tehdy plnilo funkci významného kmenového střediska a to až do 11. století. Při výzkumech zde byly odkraty valy, zbatky brány, paláce a srubových domů.

Horákovský hrad

Na ostrožně potoka Říčky naproti velkomoravskému hradišti Staré zámky u Líšně se nacházejí skromné pozůstatky hradu Horákov. Sídlo bylo zbudováno v prostoru prehistorického hradiska. Archeologické nálezy středověké keramiky dokládají osídlení ostrožny v 11. a 12. století a pak až v 15. století. První písemná zmínka o Horákovu (patrně o vsi) pochází z roku 1371. Od počátku 15. století drží Horákov Václav Herynk ze Sloupna, který se připomíná v roce 1407. Roku 1466 se uvádí Ondřej ze Sloupna, který své ženě zapsal věno "na poli, jež prve k hradu náleželo". K opuštění hradu došlo pravděpodobně koncem 15. století, v roce 1529 se již píše jen o lese, jménem Hrad. Sídlem majitelů panství se stala tvrz ve vsi. Horákovský hrad měl půdorys protáhlého obdélníka. K jeho stavbě bylo použito i pálených cihel, o čemž svědčí nálezy jejich zbytků. Kolem hradu prochází modře značená cesta z Mariánského údolí do Ochozu u Brna, na vlastní hrad vede odbočka této trasy. (Poslal mailem Jan Celý.)

Hornek

Vysoká skála nad údolím Říčky, na ní se nachází krásná vyhlídka. Jedná se o chráněný přírodní výtvor s lesostepními teplomilnými společenstvy, náleziště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. K vyhlídce vede odbočka žluté značky z Líšně do Hostěnic, přes vyhlídku vede NS Líšeňské údolí, jejíž informační panel je zde umístěn.Pod vyhlídkou se nachází Bělkův mlýn s vodní nádrží vhodnou ke koupání.

CHKO Moravský kras

Chráněná krajinná oblast o rozloze 92 km čtverečních se 14 zvláště chráněnými územími leží severně od Brna v Drahanské vrchovině. Toto největší a nejvýznamnější krasové území Českého masivu tvoří křivolaký pás devonských vápenců, asi 24 km dlouhý a 2 - 4 km široký. Od konce druhohor zde vznikaly různé krasové útvary - údolí, žleby, závrty, propasti, propadání a vyvěrání vod, a zejména rozsáhlé jeskynní systémy, často s bohatou krápníkovou výzdobou.
Moravský kras, který se z velké části rozkládá v okrese Blansko, zasahuje do okresu Brno - venkov svou jižní částí. Ta patří k povodí potoka Říčky, který na svém středním toku od Hádku až po brněnskou předměstskou čtvrť Líšeň vytváří hluboké romantické údolí převážně krasového charakteru. Najdeme tu velké množství vápencových jeskyní, od menších nevýznamných dutin po rozsáhlé podzemní systémy s nádhernou krápníkovou výzdobou. O jejich vznik se zasloužila sama Říčka, která se pod Hádkem propadá a při své cestě pod povrchem modeluje, obdobně jako některé její přítoky, pozoruhodné jeskynní labyrinty. K nejznámějším jeskyním v údolí Říčky patří jeskyně Švédův stůl, volně přístupná jeskyně Pekárna a Ochozská jeskyně. Součástí Moravského krasu je rovněž jeskyně Býčí skála v Josefovském údolí.
Nejzajímavější krasové útvary ovšem leží v severní, nejnavštěvovanější části Moravského krasu - jedná se například o propast Macochu, Punkevní jeskyně, kde návštěvníci absolvují část trasy pěšky a část plavbou na lodích po ponorné říčce Punkvě, Sloupsko-šošůvské jeskyně s úchvatnými spletitými podzemními prostorami, Kateřinskou jeskyni s obrovským, 95 metrů dlouhým a 44 metry širokým hlavním dómem, a konečně jeskyni Balcarku s ojedinělou krápníkovou výzdobou.
S Moravským krasem sousedí přírodní park Říčky.     

Brněnská přehrada

Přehrada byla vybudována v letech 1936 - 1940 na řece Svratce; podle zatopené obce Kníniček, která leží na jejím dně, se jí říká rovněž Kníničská. Její hráz, vysoká 34,5 metru a v koruně dlouhá 120 metrů, přehradila přirozenou skalní soutěsku. Zadržuje přehradní jezero, které je se svými 252 hektary největší vodní plochou okresu Brno-venkov. Brněnská přehrada má maximální hloubku 19 metrů, jezero je 10 kilometrů dlouhé a až 800 metrů široké.
Kromě vodohospodářských účelů (zásobárna pitné a užitkové vody pro Brno) je přehrada vyhledávanou rekreační oblastí. Na své si tu přijdou nejen milovníci vodních sportů nebo rybáři, ale i turisté a cyklisté, protože oba břehy lemuje řada cest a stezek. Ke koupání samozřejmě v sezóně svádí řada pláží. Nabídku atraktivních cílů mnohonásobně rozšiřuje také pravidelná lodní doprava na trase Brno - Veverská Bítýška, která je v provozu každý rok od dubna do října. Jen kousek odtud leží například hrad Veveří, poutní místo U tří křížů či přírodní park Podkomorské lesy.

Národní přírodní památka Jeskyně Býčí skála 

Nejzajímavější jeskyně střední části Moravského krasu, spojená se záhadnou legendou o pradávném pohřbu a s ním souvisejících krvavých rituálních obřadech, leží v Josefovském údolí. Vstupní část Býčí skály, takzvaná Předsíň, byla vždy volně přístupná; právě tady byla objevena soška bronzového býčka, která dala jméno celému pásmu skalních stěn. Výzdoba dómu byla zničena za německé okupace při výstavbě podzemní zbrojní továrny. Samotná jeskyně není veřejnosti přístupná. Kousek od Býčí skály, rovněž v Josefovském údolí, se nachází Stará huť, zajímavá technická památka. v této nejstarší dochované huti ve střední Evropě se železná ruda tavila až do roku 1877, kdy byl provoz zastaven. Jeskyně Býčí skála se nachází již na území okresu Blansko.